Umění
Umění, umění, umění… Také vás už posedly umělecké sklony? Pokud ano a dokonce jste chtěli své výtvory veřejně prezentovat, nebudou vám následující řádky úplně cizí.
Života bol je dobré z těla nějak vyhnat. Když je člověk na samotné hraně snesitelnosti života a bolest přehlušuje všechny jeho pocity, je dobré najít nějakou cestu ven. Což udělat výstavu? Vydat knihu? Oboje vypovídá o mém přirozeném ventilu- takže proč ne? Fejetony píšu už nějakou dobu, takže nějaký materiál je. Fotografie jsou také k dispozici, když vidím nádherná oblaka nad Kutnou Horou, tak musím vše zachytit. To přeci nejde. Možná se mi i zdá, že se jedná o malá peříčka, která nepozorný andílek na nebi poztrácel. Sama do toho jít nemůžu, kamarádka krásně kreslí. Ano, to je dobrý nápad! Léňa je fantastický a invenční člověk, nádherné obrázky, které umí pohladit na duši, nedokáže nikdo jiný nakreslit.
A už je tu den S- setkání v tiskárně. Než vejdeme do dveří, musíme udělat malou technickou poradu, ale jelikož věci moc nerozumíme, porady jsou tak nějak mimo. Milé přivítání, podání rukou. Líčíme naše umělecké představy. Musíme přidat stránky v knížce, jinak by nedržela vazba, to chápu. Najednou Léňa začne chválit, Marťa píše s lehkostí, je to takové humorné, třeba to, jak se setkala s těma chlapama, jo, jak na schůzku přišel místo playboje…. Už mi začínají tuhnout rysy v tváři. Pánové také zbystří, co to tam mají za exotku. Tedy jako hvězda si opravdu nepřipadám. Dokonce si myslím, že by ode mě nevzali ani suchou kůrku chleba…..
Loučíme se, prý pošlou cenovou nabídku… Doufám, že se jim zželí alespoň mě, životní smolařky, a že oči nám nepolezou z důlku z jejich nabídky.