Krásnou snadno a rychle?
Už se vám také tohle stalo? Ráno vstanete, při pohledu do zrcadla v koupelně se zděsíte a řeknete si ono růžičkovské-neznám tě, ale umyju tě! Mé pocity šly ještě dál. Každá návštěva obchodního centra mi dávala co proto. Pohled do všudypřítomných zrcadel ukazoval nechutné buřty pod očima a šílený podbradek. No sem už raději nebudu chodit. Ale to není řešení. I když má váha i s postelí čítala 65 kg, ony inkriminované partie ne a ne mizet. Přišel Silvestr, což si dát novoroční předsevzetí? Navštívím soukromou kliniku a nechutnosti z mého obličeje zmizí!
Ihned dva dny po Novém roce jsem napsala e-mail panu primáři plastické chirurgie a dvou týdnů jsem již byla na konzultaci. Milý muž s klidným hlasem a empatií mě přivítal. Sdělila jsem mu své problémy, bleskově vše začal řešit a vysvětlovat postup. Ano, vidím ty buřtíky, s tím si nedělejte hlavu, ty odstraníme, krásně se vám rozzáří oči. To není problém. A podbradek, vymodeluje krásně bradičku, tady ubereme, budete spokojená. Byla jsem jak v Jiříkově vidění! Já nikoho neobtěžuji svými požadavky, jsou na mě milí a hodní! Nejsem náhodou v některém z těch slaboduchých seriálů? Hned jsme dohodli termín. Dostala jsem podrobný popis zákroku, informovaný souhlas a účtenku, splatnou v den operace. A už tu je ten kýžený den, rozklepaná jako ratlík vstupuji do dveří sanatoria. Na výkon se dostávám s hodinovým zpožděním. Vítá mě pan primář, podává ruku, omlouvá se, uklidňuje. Fotí mě před zákrokem. Už jsem na lehátku, dostávám lokální anestezii, to bylo to jediné, co bolelo. A jdeme na to. Klidným tichým hlasem vše vysvětluje, říká, co dělá, co bude dělat. Dál je to to už pro silnější povahy. Tak tady řežu, teď budeme pálit, aby netekla krev, nyní odstraníme tuhové váčky, to bude jen tahat, teď zkrátíme kůži, dívejte se sem a zašijeme. Oba váčky byly odstraněny, ani nevím jak. A teď podbradek, tak bolestivé injekce jsem nezažila, ale vlastní výkon-odsání tuku-o tom jsem ani nevěděla. Pak už jenom ošetření a zavázání ran a další den na kontrolu. Když jsem vyšla ven z operačního sálku, utrousil můj kamarád jen poznámku-sluší ti to! Na to jsem ucedila mezi zuby, seš fakt milej.
Co říct závěrem? Zotavuji se, věřím, že vše dobře dopadne. Příště bych už do toho nešla. V práci se ptali a děláš to kvůli nějakými chlapovi? Odpověď zněla-jednoznačně ne. K tomu by mě žádný nedonutil. Dělala jsem to pro sebe-pro své sebevědomí-a to je myslím ten správný důvod. Cítit se lépe!